Založ si blog

Ti, kteří se léčí, jsou jen špičkou ledovce…

 

V jedné z léčeben závislostí začíná běžný všední den. Po ranní společném komunitním setkání se koná psychoterapeutická skupina. V kroužku, vytvořeném z deseti židlí, sedí ženy a muži. Léčí se ze závislosti na návykových látkách.  Každá z nich má tu svou – alkohol, marihuanu, návykové léky.

           Čerstvě plnoletá Karolína dokončuje osobní výpověď. „ Naši mi vždycky koupili, co jsem chtěla.“  

           „Oba rodiče máš. Starají se o tebe. Proč teda ta tráva a útěky z domova?“ zeptala se osmadvacetiletá Martina.

          „ Doma je strašný ticho, takový dusno. Otec pořád něco chce, řve na matku a ona ho poslouchá. Bojí se ho. Když není po jeho, zuří a v tu chvíli se nezná. Zkouší to i na mě. Pořád něco dělám špatně.  Ale já nejsem jeho loutka. Kámoši v partě mě berou takovou, jaká jsem. Tam jsem začala hulit. Bylo mi pak všechno jedno, dalo se líp žít. Naši si spolu vůbec nepovídají. A se mnou? To je pořád –  nesmíš, musíš. I když máma by si někdy povídat chtěla, ale pak přijde otec a je to pořád dokola. Ať si otec s matkou dělají, co chtějí. Už je mi to jedno.“

          „Jako u nás doma,“ posteskne si Martina.

          „Jak to myslíte, Martino?“ ptám se jí.

          „Prostě ten otec je kopie mého Ivana. Vzpomněla jsem si na moji Terezku. Je jí osm. Já mám z Ivana hrůzu. Jen zarachotí klíče v zámku, začnu se celá klepat. A víno mi pomáhá. Od plic mu pak řeknu, co si myslím. Úplně chápu, jak se Karolíny maminka cítí. On mě nebije, ale to dusno je nesnesitelné.“

          „Tak proč s ním jsi?“ ptala se Karolína.

          „Aby žila Terezka v úplné rodině.“

          „Co já bych za to dala, aby máma něco udělala. Sbalila kufry, vyhodila ho nebo tak něco. Poznala bych tak, že jí na mně záleží a že mě má ráda,“ řekla Karolína.

          Mezi skupinou se rozběhla živá diskuse, která vyvolala výměnu názorů a společných

podobností. Martina se rozplakala. Karolína jí nastavila tvrdé zrcadlo z pohledu dítěte.

          „ Blíží se závěr skupiny. Je něco, co jste si z této skupiny odnesli?“ zajímalo mě.

          „Zeptám se Terezky, co by chtěla,“zareagovala Martina jako první.

          „Nebudu pít! Budu si víc povídat s dětmi!“ozval se mužský hlas. Byl to Petr, čtyřicetiletý muž, který se léčí ze závislosti na rohypnolu a stilnoxu.

          „Vezmu manžela na rodinnou terapii!“ ozvala se Ivana, padesátiletá alkoholička.

          „Víte, na něco důležitého jste zapomněli. Důležité je mít rád, ráda sama sebe. Když se ničíme alkoholem nebo jinou drogou, trpíme nejen my, ale i lidé, kteří nás mají rádi,“ dodala jsem.

 

          Závislost je onemocnění lidské duše. Ženy a muži, kteří přicházejí do léčby se závislostí na některé z návykových látek, si ještě zdaleka neuvědomují, že pod problémem závislosti jsou ukryté další problémy, které v životě neřešili. Teď, v akutním stadiu závislosti, si je neuvědomují. Kdysi možná tyto problémy nechtěli vidět, odmítali si je připustit, snažili se je přehlížet. Pak našli útěchu v konzumaci své návykové látky. Bolest duše se zdála mírnější, někdy i na chvíli odezněla. Neřešené problémy se nevytratí, naopak rostou. Nabalují na sebe problémy další a vzniká tak bludný kruh. S konzumací návykové látky se dvojnásobí. Nadměrným užíváním návykových látek začínají popírat svou ženskou a mužskou roli. Degradují se do role „černé ovce“ rodiny, upadají na okraj společnosti. To, že v sobě mají nějaký neřešený problém se stává podružné, i když třeba ten problém vznikl v důsledku nějaké životní situace, nějakého člověka, ne vlastní vinou. Okolí pak takového člověka odsuzuje. Nekontrolovatelné požívání návykové látky je v tom hlavním vodítkem.       

         Muži a ženy, které se ocitnou v léčbě závislostí mají potlačené své pocity. Nemají vlastní názor, ztratily ho v důsledku životních situací a vleklého užívání návykové látky. Ve skupině nebo individuálních rozhovorech se učí zase pojmenovávat svoje pocity, vyslovit tvrdou realitu. Najít souvislosti návykového chování.  Postupně se dostáváme až ke kořenům problémů. Uvědomujeme si je a nazveme je. Ty nejednou vznikly v dětství. Prostředí, ve kterém dítě vyrůstá, je důležité. Je rozdíl jestli dítě mohlo volně projevit své pocity a názory, nebo ho nepřiměřeně ovlivňovali rodiče např. přehnanými nároky, nezájmem, nebo naopak přílišnou péčí (opičí láskou). Výjimkou není ani zneužívání dítěte a psychický teror. Problém z dětství se často ozve v partnerském vztahu, třeba výběrem nevhodného partnera, který je dominantní.  Manželství krachuje, ve stereotypním vzorci chování se opakuje vliv dominantního rodiče. Ženy i muži bývají pak obětí psychického a fyzického týrání. Návyková látka se pak stává ventilem k uvolnění a žádný z nich nedomýšlí, že v důsledku je to velmi nešťastné řešení.

Poselství z léčby. ..

11.04.2018

Ze své závislosti na alkoholu jsem se dlouho pokoušela léčit ambulantně. Nějaké týdny to klapalo, ale prostě jsem to nedala. Nejdřív jsem pila kvartálně. Jednou za tři měsíce jsem se několik viac »

Jsem závislý. Chci se jít léčit!

25.01.2018

Jsem matka syna, kterému je 24 let. Poprvé vyzkoušel marihuanu ve 14 letech prý ze zvědavosti. Nebral to však pravidelně. Alkohol popíjel jako každý mladý člověk. V 18 letech začal studium viac »

Otázka na tělo

09.01.2018

Žijeme svůj život. Jsou dary života, které k nám samovolně přicházejí. Některé si musíme tvrdě vybojovat. Jak ho žijeme? Má náš život smysl? Jednoho dne jsem svým klientům položila viac »

väzeň, väzenie, väznica, basa,

Egyptského novinára odsúdili na desať rokov väzenia

22.05.2018 22:59

Podľa súdu reportér šíril lživé informácie a bol členom bližšie nespresnenej zakázanej skupiny.

internáty, Bratislava, Mlynská dolina, vražda, Cervanová

Nahrávka môže usvedčiť vrahov Cervanovej

22.05.2018 20:00

Z českého bezpečnostného archívu vyniesol na svetlo novinár Hanus zvukovú nahrávku výpovede korunnej svedkyne v prípade vraždy Ľudmily Cervanovej.

Savčenková

Savčenkovej zamietli odvolanie voči predĺženiu väzby; schudla vraj 20 kíl

22.05.2018 19:55

Savčenková je vo väzbe pre obvinenie z plánovania teroristického útoku a prevratu.

Pamätník vzniku prvej Československej republiky

Oslava Československej republiky delí politikov

22.05.2018 19:34

Na sté výročie vzniku prvej Československej republiky sa chystajú oslavy, ale zatiaľ sa zdá, že Slováci si túto výnimočnú udalosť štátnym sviatkom nepripomenú.

Monika Plocová

„Jedinými žalářníky našeho života jsme my sami. Pro všechno, co v životě děláme, jsme se jednou rozhodli. Kdykoli máme možnost rozhodnout se znovu a jinak.“

Štatistiky blogu

Počet článkov: 23
Celková čítanosť: 29929x
Priemerná čítanosť článkov: 1301x

Autor blogu