Elišce je patnáct. Právě vyšla základní školu. Ve společnosti pokuřuje trávu a občas si střelí dávku pervitinu. Maminka je na ní sama. Tatínka nezná. Eliška touží od dětství po lásce, takové té „mezi ženou a mužem“. Na svůj věk je až příliš vyspělá.
Maminka jí měla v necelých šestnácti letech. Rok před tím poznala první lásku. Jiskra přeskočila na diskotéce, kam jí otec vyjímečně pustil. Nesměla chodit nikam. Táta se o ni bál. Je to přece jen holka!
Láska na první pohled a pod alkoholovým opojením vyvrcholila prvním milováním v autě v příšerné zimě. Byla překvapená. Netušila, jak jednoduché je se pomilovat s mužem. Nechápala, co na tom dospělí tak přitahuje. Vždyť to bolí! Ale byla hrdá, že už ví, jak se milují dospělí.
To, co zažila, bylo její tajemství. Za nějaký čas jí začalo být špatně od žaludku. Láska, ztráta panenství, menstrulace a sex, to bylo u nich v rodině vždycky tabu. To jsou přece věci, o kterých se nemluví! A tak si maminka ani nevšimla, že je v jiném stavu a čeká malou Elišku.
Na těhotenství přišla až daleko později, když už se vyplňovala do kyprých tvarů. Dodnes Elišce maminka vypráví, jakou ostudu si s ní v bříšku musela užít. „Malá poběhlice“, pokřikovali na ní tehdy na vesnici. Tatínek žil s maminkou chvíli, pak se na ni vykašlal. Miminko se narodilo. A tak přišla na svět Eliška.
Eliška a její maminka jsou skoro jako kamarádky. Vždyť je taky dělí jen šestnáct let! Maminka dává Elišce v životě naprostou volnost. Nechce, aby v dětství zažívala přísnost, jako ona tehdy se svým otcem. Láska, ztráta panenství, menstrulace a sex jsou u nich v rodině tabu. To jediné jí zůstalo.
Patnáctiletá Eliška je zamilovaná. Jsou to dva měsíce, co zažila první milování. Jsou to dva měsíce, co přišla o panenství. Už dva týdny řeší problém – nedostala menstrulaci. Dnes si koupila těhotenský test. Je ve svých patnácti letech těhotná a brzo bude maminkou.
Historie se opakuje? Nic naplat. V jejich rodině jsou přece věci, o kterých se nemluví!