monikaplocova

V ústavní léčbě se léčila třikrát se závislostí na alkoholu. Nikdy jí léčení nepomohlo. Neměla víru, neměla důvěru v sebe ani v nikoho jiného. Kdykoli se k sobě svými střízlivými pocity přiblížila, cítila tu bolest duše – necítila lásku. Utíkala…

Měla období, kdy abstinovala a měla chuť do života. To jsme si spolu povídaly o malé Sáře, kterou milovala. Sehnala si práci odpovídající své kvalifikaci. Pak byla šťastná.

Povídala mi o vztahu s manželem, kde leta probíhalo domácí násilí. Několikrát přišla s modřinou či podlitinou. Když na sobě páchané násilí nahlásila, po pár dnech oznámení zase stáhla. Bála se dalších facek a potyček. V těchto obdobích pila a hulila trávu. V těchto obdobích také sílily její bulimické záchvaty.

Její matka byla velice vážená osoba s dvěma vysokoškolskými tituly před jménem. Její dcera jí dělala ostudu celý život. Nikdy ji, matku, neposlouchala, byla hyperaktivní a práva nedostudovala. Uměla však osm jazyků. To byla pro matku samozřejmost. Hádku s matkou řešila stejně jako domácí násilí – alkoholem a zvracením. Kvůli jejím alkoholickým excesům si matka vzala Sáru do své péče. Nesla to těžce. Rozpila se ještě více.

Ona si přála svůj vztah s matkou vyřešit. Ani v jedné z ústavních léčeb se to nepodařilo. Největší ránou pro ni však bylo, když matka přehlížela modřiny i podlitiny na jejím těle se slovy, že si je zaslouží.

Cítila, že nemá nikoho, ani bezpečný přístav. Její kořeny byly v Chile. Zoufale toužila po návratu do své rodné země. Chyběl jí otec, který tam někde žil. Vzájemně o sobě nevěděli.

Chodila ke mě pravidelně. Asi nejpravidelněji ze všech zařízení pro léčbu závislostí, kterými prošla. Spolupracovali jsme se sociálkou. Po jedné půlroční abstinenci přišla naděje, že by snad mohla mít jednou dceru v péči.

Pak se odmlčela. V průběhu půl roku mi přišla zpráva, že pracuje. Přijde za mnou, jak to půjde. Jsem prý jediná, která se jí snaží pochopit. Těšila jsem se na ni.

Jsou to dva týdny, co to vím. Zemřela. Bylo jí necelých 34 let. Předávkovala se léky a zapila to alkoholem. Odešla..Bůh ví, zda dobrovolně, nebo se jednoduše předávkovala a její křehké tělo to neuneslo. Matka má Sáru v péči. A manžel s titulem Ing? Jistě si brzo najde novou oběť svého domácího násilí… Snad bude mít ta holka více štěstí…

Adriano…sbohem.. Ať máš konečně klid a lásku! Tam nahoře..na druhém břehu…