Založ si blog

O jedné pavlači, předpisech a záchraně člověka

„Ježiši Kriste ona nedejchá!“ křičela nějaká paní. Byl to takový ten pavlačový typ. Vybavil se mi živý obraz, jak je opřená o zábradlí s cigárkem a vděčně sleduje každý pohyb ulice.

 „Je mrtvá! Podívejte! Lidi dělejte něco!“ Lidé spěchají. Výkřiky je nechávají v klidu. Je pracovní den. Obcházejí místo obloukem.

„Paní, co s ní mám dělat?“ obrací se na mě. Taky jdu okolo.

Teď zastavil důchodce, venčící svého psa. Naklonil se k tělu mladé bezvládné ženy.

„Táhne z ní chlast..,“ říká a odchází na druhou stranu.

Přiznávám se, že taky nemám tyto situace ráda. Kdo by taky měl? Vlastní morálka, etika či cosi takového ve mě zapracovala. Znám ty chvíle. Nedokážu si nevšimnout, i když vím, že nevšímavost je v dnešní době nejbezpečnější prostředek, jak se nedostat do problémů.

Sklonila jsem se nad mladou ženu. Cesty života jsou nevyzpytatelné. „Kde já jsem ji už viděla? napadlo mě. Dál nebyl čas přemýšlet. Jemně jsem jí poklepala po tváři. Měla jsem štěstí. Začala se probírat.

„Co je vám?“ Na jinou otázku jsem se nezmohla. Cítila jsem, jak se mi klepe hlas. Jednoduše jsem měla strach, co bude dál. Přece jenom je to zvláštní setkání. Dívka se probírá z tuhého spánku na chodníku pod lavičkou a nad ní stojím já, cizí ženská.

Mlčky se snažila posadit. Uklidnila jsem se. I když těžce, ale zvedala se. Rozhlédla se okolo sebe.

„Co je vám?“ ptám se znovu. „Nic..“, zašeptala. Závan alkoholu z dechu se tak stal silnějším.

„Nechci tu bejt. Chci umřít. Chci jít za tátou! Je to furt to samý. Dyť to vidíte!“. Podívala jsem se jí do očí. Došlo mi to. Znám ji. Je to Ilona. Příjmení už jsem zapomněla. Zemřel jí tatínek. Uvědomila jsem si, že jí znám z dob, kdy jsem dělala na závislostech v Bohnicích. Je to neuvěřitelné, jak alkohol člověka mění. Nepoznala jsem ji. Byla to oteklá troska.

Všechno se odehrálo během dvou minut. Pavlačová paní nahlížela. Teď už se okolo nás začal tvořit hlouček zvědavců. Ilona seděla nehnutě a oči měla zabodnuté do země před sebou. Najednou se sesunula. „Bože ona má epilepťák (epileptický záchvat)!“ došlo mi. Okolní hlouček zašuměl údivem. Naštěstí se sesunula do bezpečné polohy, dýchací cesty měla průchodné.

Otočila jsem se na spolek za mnou. „Zavolejte záchranku!“ téměř jsem zařvala. Úkolu se obratně chopila paní pavlačová. Z dáli se ozvalo: „Tak na tohle teda nemám kredit!“ Nedalo mi to. Otočila jsem se za hlasem. Byl to muž středního věku. Právě dálkovým ovládáním odemykal novou oktávii. Jak ubohý, běželo mi hlavou.

Po chvíli se Ilona probrala. Zůstala v ležící poloze. Epileptické záchvaty v důsledku abstinenčních příznaků ve mě vždycky vzbuzovaly hrůzu. Ucítila jsem krátké uspokojení, že je Ilona znovu při smyslech.

Záchranka byla na místě do deseti minut. A nastala nová scéna dnešní doby. Žádala jsem o převoz do odborné péče.

 

„No jo…ale paní má v sobě alkohol, to jí nemůžu do sanitky vzít. To máme zakázané..“, řekl mi s ledovým klidem záchranář.

„Paní jsem našla v bezvědomí, měla epilepťák a nechce žít. To je přece dostatečný důvod pro odvoz do odborné lékařské péče“, bránila jsem se.

„Ríkám vám, že to nejde! Máme předpisy.“

„Můžete se na ní alespoň podívat?“, napadlo mě ještě. Neochotně se k Iloně sehnul a cosi s ní dělal. Otočila jsem se na pavlačovou paní s dotazem, zda mi půjčí telefon. Ochotně mi ho podala. Z posledních sil jsem vymačkala na displeji číslo do Bohnic na vedoucího lékaře oddělení závislostí. Povedlo se. Mají místo. Přijmou ji na detox. Jen ji tam teď dostat. Představa, že mi záchranka nechá Ilonu bezvládnou na ulici, mě děsila. Copak jim nedochází, že jí jde o život? To jí mám nechat umřít tady na ulici jenom pro to, že z ní táhne alkohol?

„Všechny funkce jsou ok!“ prohlásil záchranář.

„Prosím, odvezte ji do bezpečí..Domluvila jsem jí to v léčebně v Bohnicích,“ žadonila jsem zoufale. Nevím, kde se tam vzal, ale najednou tam stál druhý záchranář. Podíval se na mě. Do očí jsem mu však neviděla. Měl sluneční brýle.

„Zavolejte ještě jednou do těch Bohnic a dejte mi toho lékaře..,“ řekl tiše. Udělala jsem jak pravil. Dovolala jsem se a lékaře mu předala.

„Vem ji a jedem..,“zavelel po chvíli. Druhý záchranář v sobě dusil vztek. Neodporoval už a Ilonu naložili.

Po chvíli byla v bezpečí pod lékařským dohledem Jednalo se o cestu pěti kilometrů.

Co na to říct?? Z pavlačové paní se vyklubal anděl..Ještě, že je na té své pavlači všímavá. A záchranář ve slunečních brýlích? Zázrak v pravou chvíli? Náhoda? Náhody nejsou. Oběma patří velký dík.

PS: Je to půl roku, co se to stalo. Ilona je v pořádku. Měla ten den velké štěstí. Andělé při ní stáli. To jen pro případ, že by si náhodou (?) někdo z nich četl tento blog.

 

 

Maminka je závislá

19.09.2018

Chtěla bych se zeptat na svou maminku. Pije už minimálně 6 let. Není to o tom, že by byla každý den. Většinou začne v pátek a končí v úterý. V následující dny má hrozné kocoviny a je jí špatně. Jsou i týdny, kdy vydrží být v pohodě bez pití a pak se zas něco stane a zas pije. Nejvíce pije večer po práci. Víme, že si dá někdy i v práci. Chceme už s tím [...]

Poselství z léčby. ..

11.04.2018

Ze své závislosti na alkoholu jsem se dlouho pokoušela léčit ambulantně. Nějaké týdny to klapalo, ale prostě jsem to nedala. Nejdřív jsem pila kvartálně. Jednou za tři měsíce jsem se několik dní odstavila od života. Pila jsem víno od rána do večera a pak ráno znovu. Přidala jsem k tomu vodku. Zastavila mě vždycky až rodina. Strašně se stydím. Zavřeli mě doma a [...]

Jsem závislý. Chci se jít léčit!

25.01.2018

Jsem matka syna, kterému je 24 let. Poprvé vyzkoušel marihuanu ve 14 letech prý ze zvědavosti. Nebral to však pravidelně. Alkohol popíjel jako každý mladý člověk. V 18 letech začal studium na vysoké škole mimo domov. Byl moc šikovný a chytrý. Chtěl vždycky obstát na výbornou. Právě na vysoký se to pití rozběhlo více a hlavně začal brát pervitin. Snad právě [...]

koronavírus, testovanie, Orava, certifikát, COVID-19

Orava tri dni na testy, celé Slovensko dva. Štát zvyšuje tlak

27.10.2020 13:00

Urobím všetko pre úspech testovania, ale keď raz vyjdú najavo okolnosti prípravy tejto „operácie“, nezostane kameň na kameni, napísal Miroslav Kollár (Za ľudí).

covid, testovanie, orava,koronavírus

IT Asociácia Slovenska vyzýva na využitie digitálneho zberu dát pri testovaní

27.10.2020 12:55

Podľa ITAS hrozí, že ak sa papierové dáta budú do informačných systémov zadávať až dodatočne, môžu byť dáta nepresné a chybné.

polícia, migranti, kamión

Polícia odhalila dvoch migrantov na diaľnici D2 pred Stupavou

27.10.2020 11:48

Prípadom sa už zaoberajú policajti Národnej jednotky boja proti nelegálnej migrácii.

Testovanie / Covid-19 / Koronavírus /

Firma hrozila vyhadzovom ľuďom, ktorí sa vyhnú testom. Ospravedlnila sa

27.10.2020 11:20

Firma v Prievidzi pohrozila zamestnancom, ktorí by sa nezúčastnili plošného testovania. Teraz hovorí, že list odráža veľký stres z pandémie.

Monika Plocová

„Jedinými žalářníky našeho života jsme my sami. Pro všechno, co v životě děláme, jsme se jednou rozhodli. Kdykoli máme možnost rozhodnout se znovu a jinak.“

Štatistiky blogu

Počet článkov: 24
Celková čítanosť: 45137x
Priemerná čítanosť článkov: 1881x

Autor blogu