Otázka na tělo

 

Žijeme svůj život. Jsou dary života, které k nám samovolně přicházejí. Některé si musíme tvrdě vybojovat. Jak ho žijeme? Má náš život smysl?

Jednoho dne jsem svým klientům položila otázku..Co byste chtěli, aby jednou o vašem životě řekly vaše děti?

 

A tak jsem se nad ní zamyslela i já…Tak tedy..

 

Máma je bojovnice. Když jí bylo osmnáct, její hlavní vize byla rodina – partner a dvě děti. To věděla jistě. V tu dobu byla ovlivněná pohádkami a životem s maminkou, která ji ochraňovala. Takže byla hodně romantická, snivá, chtěla zažívat pohádku. Už tehdy to bylo to její dobro, které později začala rozdávat mezi lidí.

Seznámila se s partnerem (tátou) a přišly děti. Starala se o ně jak nejlépe uměla, ale byla nešťastná ve vztahu. Z prince se vyklubal materialistický obyčejný člověk, který jí říkal, že její pocity jsou špatné. Věřila mu. Žila s tím . Byla to těžká doba posledních deseti let z šestnáctiletého manželství. Neuměla řešit problémy jinak, než že začala pít. Situace byla ztížená o deprese a úzkosti, kterými trpěla. Snažila se, aby plnila své povinnosti a starala se o děti.

Pak se jednoho dne zhroutila a skončila v nemocnici. Byl to těžký okamžik, procitla naplno ke své bolesti – nešťastný vztah. Když se na to díváme zpátky, krásné je, že si uvědomila, že vlastně ona sama může jít životem jinak, že ho může změnit. Pochopila, že manžel se mýlil a její pocity jsou v pořádku. Naopak, že škála jejích pocitů je široká. Pochopila, že takhle nechce žít.

Ta doba, když jí bylo 33 let, vyšla z nemocnice s rozhodnutím, že nebude pít a musí změnit život, byla těžká. Hledala v sobě nová světýlka, která by jí v té tmě pomohla drápat se nahoru. Koupila si s dětmi Filipa, kokršpaněla, začala chodit do školy, začala cítit – i když to dlouho byly jen bolesti, které si musela odžít. Pak se začaly pocity rozrůstat i na ty kladné, měnila se nám před očima, začala cítit smyl. A my s ní. Začala pomáhat lidem, dodělala si vzdělání. Mnohdy nás překvapilo, co dokázala. Byly to malé zázraky, když to pak přišlo – práce v léčebně na stejném oddělení, kde se léčila, spolupráce s primářem Dvořákem, který si ji velmi vážil, státnice, léčebna.

Nezhroutila se z pádů a vstala a šla. Nehledá důvod proč něco nejde, ale naopak způsoby, jak to půjde. Nezdar je v jejím životě výzva. To všechno nám předala a mále to v srdci, je to její vklad do nás. Věci dotahuje do konce. Krásná i nepochopitelná je její akčnost. Dlouhou dobu hledala rovnováhu, aby její akčnost nebyla na škodu. Akčnost se naučila používat tam, kde je třeba. Umí to, nebojí se. Je odvážná.

Dá se říci, že práce a pomoc lidem je jejím celoživotním posláním. Začala vytvářet a plnit své vize – komplexní ambulantní léčba a pobytová léčba. Dala si prostor pro zdokonalování provozu domu, vytváření nových projektů, které mají smysl. Začala vést terapeutické týmy. Líbí se nám, jak umí a od té zlomové doby v jejím životě poslechnout, co sama pro sebe potřebuje. Málokdo umí tak dobře přijímat změny jako ona. Umí si stát za svým a důsledky si unese.

Po padesátce také poznala může svého života a je s ním šťastná. Je to dar od života, který dostala a my jsme to mu moc rádi. Něměla to se vztahy jednoduché, ale čekání a její práce na sobě se vyplatila. Mysleli jsme si, že ten pravý partner přijde. Jsou spolu, učí se jeden od druhého. Máma se nikdy nevzdávala a nevzdá. Krásná je její dobrota, morální hodnoty, na které si nenechá sáhnout, každou maličkost umí vnímat jako dar, má vzácnou pokoru. Teď žije v doně se svým partnerem a píše paměti. Chce ještě dovršit svou sbírku knih osmým dílem – cyklus života a jeho souvztažnosti.

Máme mámu rádi takovou, jaká je a neměnili bychom. Je úžasná. Její myšlenky i odkazy v nás budou znít.

Kéž by…

 

Maminka je závislá

19.09.2018

Chtěla bych se zeptat na svou maminku. Pije už minimálně 6 let. Není to o tom, že by byla každý den. Většinou začne v pátek a končí v úterý. V následující dny má hrozné kocoviny a je jí špatně. Jsou i týdny, kdy vydrží být v pohodě bez pití a pak se zas něco stane a zas pije. Nejvíce pije večer po práci. Víme, že si dá někdy i v práci. Chceme už s tím [...]

Poselství z léčby. ..

11.04.2018

Ze své závislosti na alkoholu jsem se dlouho pokoušela léčit ambulantně. Nějaké týdny to klapalo, ale prostě jsem to nedala. Nejdřív jsem pila kvartálně. Jednou za tři měsíce jsem se několik dní odstavila od života. Pila jsem víno od rána do večera a pak ráno znovu. Přidala jsem k tomu vodku. Zastavila mě vždycky až rodina. Strašně se stydím. Zavřeli mě doma a [...]

Jsem závislý. Chci se jít léčit!

25.01.2018

Jsem matka syna, kterému je 24 let. Poprvé vyzkoušel marihuanu ve 14 letech prý ze zvědavosti. Nebral to však pravidelně. Alkohol popíjel jako každý mladý člověk. V 18 letech začal studium na vysoké škole mimo domov. Byl moc šikovný a chytrý. Chtěl vždycky obstát na výbornou. Právě na vysoký se to pití rozběhlo více a hlavně začal brát pervitin. Snad právě [...]

Gruzínsko, demonštrácia, protest

Na protestoch v Gruzínsku budú zakázané masky a pyrotechnika, rozhodol parlament

13.12.2024 23:12

Toto rozhodnutie podľa Reuters vyvolalo rozhorčenie mnohých ľudí.

Syria

Ofenzívu, ktorá viedla k pádu Asada, povstalci plánovali od minulého roka

13.12.2024 23:09

Moment na začatie operácie proti Asadovmu režimu nastal, keď boli najdôležitejší spojenci Sýrie - Irán a Rusko - zaujatí inými konfliktami.

poľsko

Poľského exministra zdravotníctva odsúdili za zverejnenie osobných údajov lekára

13.12.2024 21:36

Varšavský súd mu súčasne nariadil zaplatiť obeti odškodné.

Varšava, polícia

Aktivisti sľubovali najväčšiu blokádu Varšavy v dejinách, trvala sedem minút

13.12.2024 20:52

Aktivisti z hnutia Posledná generáca plánovali v piatok zablokovať jednu z hlavných dopravných tepien.

Monika Plocová

„Jedinými žalářníky našeho života jsme my sami. Pro všechno, co v životě děláme, jsme se jednou rozhodli. Kdykoli máme možnost rozhodnout se znovu a jinak.“

Štatistiky blogu

Počet článkov: 24
Celková čítanosť: 58968x
Priemerná čítanosť článkov: 2457x

Autor blogu