monikaplocova

Jak partner nebo blízké okolí pozná, že jeho žena má s alkoholem problém? V kvalitním partnerství a vztahu je důležitá komunikace a vzájemná všímavost. Za těchto okolností si partner či blízké okolí všimne už takovou banální věc, že z ženy je cítit častěji alkohol. Tento ukazatel doprovází změny jejího chování (ztráta zájmu o aktivity, které měla žena ráda, apatie, časté spaní, výmluvy, agrese, rychlé změny nálad atd.). Ženy si alkohol schovávají, takže někde po bytě budou ukryté lahve. Kde nefunguje partnerství a vztahy, může odhalení alkoholičky trvat léta.

Když partner nebo blízké okolí odhalí nadměrné pití ženy…

V první řadě je třeba netolerovat to, že žena, matka dětí pije. Je důležité dát jasné stanovisko: „Nesouhlasíme s tím!“ Dále je dobré motivovat ženu, aby si uvědomila, že alkohol je její problém.  Jednoduchá pomůcka je domluvit se s partnerkou na tříměsíční abstinenci od alkoholu. Pokud žena poruší stanovenou dohodu a nevydrží se nenapít, jedná se o rozvoj alkoholismu. Pak je tedy třeba, aby sama žena navštívila odborníka (AT ambulance) a podstoupila ambulantní léčbu. V tom ji zase může okolí pomoci motivací.

Základ léčby však je, že žena alkoholička chce přestat pít.  V případě, kdy se žena brání a neuvědomuje si svůj problém, pak zabírají až tvrdé a důsledné kroky okolí, jako její odvoz na záchytku, nebo do léčebny na detox.  Co se týče dětí.. Oni stejně vycítí, že se něco děje.  Pokud nejsou děti opravdu malé, přikláněla bych se k tomu jim o problému jejich matky na rovinu říct, avšak nezatahovat je příliš do matčiných problémů. Děti se potřebují soustředit na své věci, které patří k jejich věku.    

Když už jednou žena,matka dětí propadne do závislosti, je důležité přijmout, že se to stalo. Je to signál, že něco v jejím životě není v pořádku. Je třeba pokračovat jinou cestou, než doposud. Toto je nutné, aby přijala sama žena i její bezprostřední okolí. Závislost je onemocněním celé rodiny.

Léčba závislosti je individuální. Jsou ženy alkoholičky, kterým stačí ambulantní léčba. Ze zkušenosti však vím, že úspěšnější a hlavně zevrubnější je léčba pobytová, na kterou navazuje intenzivní doléčovací ambulantní program.

Závislost totiž není jenom přestat pít, ale také najít příčiny toho, proč vůbec piju. A to jde v rámci ambulantní léčby velmi těžko, protože žena při této formě léčby běžně plní povinnosti života. V pobytové léčbě je odříznutá od světa alkoholu, má potřebný čas přemýšlet a přehodnocovat, měnit své postoje a chování.

Jeden z důvodů, proč žena pije je to, že se nemá ráda a neváží si sama sebe. Když si alkoholička připustí svůj problém, velmi pěkně se zapojí do terapií a před očima se mění. Závislost je onemocnění lidské duše.

Žena alkoholička by měla do konce svého života abstinovat od alkoholu a dalších návykových látek. Po léčbě je pak abstinující alkoholička. Zní to ošklivě, ale není třeba to používat, pouze vědět. Po propuštění z léčby je důležité ambulantní doléčování. Tady už je zřetelné, jak se ženy začínají  mít rády a váží si samy sebe.

Jedna z důležitých pravd je: „Dnes pije každý, abstinuje jen málokdo.“ Když toto žena přijme, s hrdostí pak říká, že je abstinentka.

Ve své trilogii jsem se věnovala ženám. Když si dosadíme za alkoholičku muže alkoholika, za mámu od dětí, tátu od dětí, dostaneme spoustu informací i o závislosti u mužů. Mechanismus propadů do bludného kruhu bývá podobný. Zvláštnosti závislosti u mužů a žen zkusím pak zachytit do nějakého dalšího příspěvku.